Dušičky, Halloween, Dia de los Muertos... dny, které patří těm, co žijí v našich srdcích a vzpomínkách. Možná zdobíte dýně, rozsvěcíte svíčky na podzimním listím zasypaných hřbitovech, zajdete do kostela anebo si jen tak užíváte tu všudypřítomnou melancholickou náladu, která prostě k tomuhle času patří. A možná v tom všem máte trochu zmatek - jak proboha souvisí někdy až lehce strašidelné rituály Halloweenu s našimi tradičními, českými, tak trochu zasmušilými Dušičkami? Pojďme se trochu projít historií - zjistíte, že souvislostí je víc než dost!
Asi nikoho příliš nepřekvapí, že svátek Dušiček pochází už z dob Keltů, kteří v noci z 31. října na 1. listopad oslavovali příchod nového roku. A právě tehdy se podle keltské víry nejvíce prolínal náš svět se světem mrtvých - duše zemřelých navštěvovaly své žijící příbuzné. Keltové duchům na cestu svítili lucernami z vydlabané řepy a k zastrašení těch zlých rozdělávali na kopcích ohně. Sami se převlékali do masek, které je měly před zlými duchy ochránit.
Že vám to vše hodně připomíná Halloween? Máte naprostou pravdu, řepu jsme vyměnili za dýně, ale strašidelné převleky zůstaly. I když se toto anglosaské pojetí dušičkových oslav u nás zabydlelo poměrně nedávno, není bez zajímavosti, že v minulosti se podobným způsobem - s průvody strašidelných a děsivých masek - slavily Dušičky v Podkrkonoší.
Po pohanských Keltech navázali na tradici uctívání zemřelých a vzpomínání křesťané. Konkrétně 1. listopadu roku 609 vysvětili římský Pantheon na křesťanský chrám a od té doby se tento den slaví jako svátek Všech svatých. Rozuměno těch, kteří již dosáhli věčné blaženosti. Halloween svým názvem ("All Hallows´ Eve" neboli "Předvečer Všech svatých") přímo k tomuto svátku odkazuje.
Svátek Dušiček 2. listopadu je oproti tomu vzpomínkou na ty, kteří věčné blaženosti zatím nedocílili. Zvyk uctívání památky všech, kteří z tohoto světa odešli, byl církví zaveden v 10. století a od té doby ho v nejrůznějších podobách slaví většina křesťanského světa.
Nic proti Halloweenu, se svými zářivými dýněmi je celkem příjemným zpestřením všudypřítomné šedi a děti určitě vyřezávání dýní a strašidelné převleky baví. Obecně ale není nám Středoevropanům jeho veselá a rozverná podoba moc blízká. Jsme přece jen duše melancholické a tak nám klidnější poloha dušičkových oslav, spojená s rozjímáním a uklidňujícím světlem svíček, asi vyhovuje lépe. Tradiční české Dušičky máme zkrátka zaryté hluboko pod kůží.
 |
| Foto: Tine K Home |
A tak více než kdy jindy vzpomínáme na ty, kteří s námi již nejsou, se kterými jsme prožili část života a měli jsme je rádi. Děláme to různě - zapálením svíčky na hřbitově nebo doma u zarámované fotografie, procházkou po místech, která měli naši blízcí rádi nebo třeba vyprávěním příběhů, které jsme s nimi zažili. Zvláště dětem se určitě budou líbit historky z dob, kdy ještě ani nebyly na světě a vy jim tak nenásilnou formou přiblížíte jejich předky. A klidně u toho s nimi můžete zdobit dýně nebo si vychutnávat dýňovou polévku. Kruh se uzavírá, tradice se krásně propojí.
Příjemnou atmosféru mívají oslavy Dušiček spojené s dlabáním dýní v Botanické zahradě v Tróji. Nádherná podzimní příroda a světélkující dýně působí magicky na děti i dospělé.
Loni jsme měla možnost se seznámit s další podobou dušičkových oslav, tentokrát převzatou z Mexika. Tradice Dia de los Muertos se mi moc líbí, propojuje totiž živé s jejich zemřelými předky zvesela, vše je barevné, slaví se dobrým jídlem, pitím a veselou hudbou. Náhrobky vypadají spíše jako bohatě prostřené stoly, Mexičané je nazdobí vším, co měl člověk za svého života rád. Smrt v jejich pojetí není definitivním koncem života, jen jeho jinou podobou. Pěkná myšlenka, že?
Pokud byste si přáli zažít atmosféru Dia de los Muertos na vlastní kůži, nemusíte hned jezdit do Mexika. V pražské Stromovce se tato dušičková slavnost koná již několikátým rokem.
Na závěr si neodpustím dát vám tip na výrobu rychlé dekorace, která podle mého skvěle ilustruje spojení všech možných pojetí Dušiček. Možná už jste ji zahlédli na našem sesterském webu. Na výrobu stačí papírový ubrousek, kousek vaty a provázek nebo stužka a během chvilky jsou duchové - nebo chcete-li dušičky - na světě!
A jak probíhají Dušičky u vás? Vzpomínáte, tvoříte, povídáte si?
Klidné podzimní svátky přeje
Ivana & Nordic Day
Foto: Archiv autorky a Tine K Home
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkujeme za vaši návštěvu a komentáře! :-)